František Němec
Slovo „doyen“ označuje v diplomatických kruzích čelného reprezentanta vyslaneckého sboru. Je zárukou vážnosti, mravní kvality a názorové relevance. Jde však o termín, který lze použít také mimo politickou sféru. V současném českém divadelnictví bychom stěží našli herce, kterému by přízvisko „doyen“ příslušelo víc než Františku Němcovi. A to nejen pro úctyhodný kus práce, který má za sebou, jak na jevišti, tak před filmovou a televizní kamerou a před mikrofonem. Dokonce i klidný výraz jeho tváře, neokázalé vystupování, vnitřní noblesa a vytříbený hlasový projev mají v sobě něco, co s původním významem slova „doyen“ souznívá.
Divadlo zlákalo Františka Němce hned v raném mládí. Jako rodák ze Sezimova Ústí studoval na táborské jedenáctiletce a už tam se věnoval hraní amatérského divadla. Po maturitě byl přijat na pražskou DAMU. Ještě v průběhu studia na sebe upozornil hostováním v roli Vilíka Roškota v Kohoutově netradiční inscenaci Měsíce nad řekou v tehdejším Divadle S. K. Neumanna v Praze-Libni. Němcovým prvním angažmá se stala Městská divadla pražská, kde působil v letech 1964 až 1982. Jeho první velkou příležitostí tu byla postava Oresta ve Vymětalově nastudování Sartrova dramatu Mouchy. Během angažmá v MDP odehrál celou řadu postav nejrůznějšího typu od romantických milovníků (Ruy Blas) přes nalomené jedince (Lot v Království božím na zemi) a záporné charaktery (Alexandr v Posledních, Corban ve Stalo se v Chamonix) až po postavy z muzikálů (Billy Flynn v Chicagu). V roce 1982 se stal členem Činohry Národního divadla, kde se uvedl dvěma erbovními postavami světového repertoáru, Faustem a Hamletem. Za 40 let působení zde dozrál ve vynikajícího představitele psychologicky náročných rolí. Takovými byli např. Brick v Kočce na rozpálené plechové střeše, Lopachin ve Višňovém sadu, vikomt de Valmont v Nebezpečných vztazích, Robespierre v Dantonově smrti, profesor Higgins v Pygmalionovi či dirigent Furtwängler ve hře Na miskách vah, za nějž získal v roce 1998 Cenu Thálie.
Popularitu přinesl Františku Němcovi i film a zejména televize. Ta především jeho účastí v komediích Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny a v seriálech Byl jednou jeden dům a Nemocnice na kraji města. Z řady Němcových dabingových rolí uveďme alespoň postavu Sira Humphreye Appelbyho ze seriálů Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére (a připomeňme, že tuto roli si zahrál i na jevišti, pohostinsky v Divadle na Vinohradech). Za celoživotní dabingovou tvorbu obdržel v roce 2021 Cenu Františka Filipovského. V letech 1982 až 1990 František Němec působil také na pražské DAMU jako pedagog. Herecky je stále aktivní – můžeme ho vidět na scénách Národního divadla v inscenacích Audience u královny, Kytice nebo Netrpělivost srdce, a kromě toho v Divadle Ungelt, kde pravidelně hostuje. V loňském roce byl uveden do Síně slávy Národního divadla.
1998, Činohra
2022, Celoživotní mistrovství: Činohra