Činohra
ŽENSKÝ VÝKON
VITĚZ/CENA THÁLIE
Lucie Trmíková
Herečka svou komplikovanou postavu, která prochází krizí v partnerském vztahu a zároveň má oporu v křesťanských zásadách, prezentuje ve výrazné plasticitě i proměnlivosti nálad. Nebojí se ukázat Anninu smyslnost, kulminující ve vypjaté hysterii, a přesvědčivě zprostředkovává její dramatický boj s vlastním svědomím i možností vzepřít se kánonu tradiční morálky.
Pavla Gajdošíková Maryšu nehraje. Ona jí je. Naprosto samozřejmě, přirozeně a nedá nikomu ani na okamžik možnost pochybovat, že tomu tak ...
Ve Františákově až myticky vypjaté inscenaci o osudovém prokletí, lásce i oběti vytváří Klára Vojtková dominantní hrdinku, která svou vůl...
MUŽSKÝ VÝKON
VITĚZ/CENA THÁLIE
Viktor Dvořák
Viktor Dvořák vykresluje Louise, prý nejautobiografičtější postavu hry (v devadesátých letech byl text ještě považován za poněkud skandální), s odzbrojující autenticitou. Scéna, v níž tento gay-intelektuál svádí mladého právníka, je nabita erotickou tenzí a zároveň jevištní cudností. Také levicová rétorika, která se v Louisových tirádách objevuje, působí jako opravdu jdoucí zevnitř, „nešustí papírem“.
Mefisto vynikajícího Saši Rašilova je středem celé inscenace. Jeho Mefisto je náš současník – sympaťák a bavič. Charismatický (s)vůdce i ...
Tomáš Šulaj patří k hercům, kterým není cizí expresivita, ostře groteskní gesto ani komediální nadsázka. V Ambroži Potockém v dramatizaci...
Opera (od roku 1996)
ŽENSKÝ VÝKON
VITĚZ/CENA THÁLIE
Kateřina Kněžíková
Sopranistka Kateřina Kněžíková vdechla postavě Julietty fantazijně snovou polohu, kterou ve scénách vášnivých mileneckých hádek podpořila dynamickým herectvím. Není to hravá subreta, která lehkovážně přechází z jednoho vztahu k druhému, ale plnokrevná žena, jež o svého milovaného muže bojuje do poslední chvíle, třebaže nezvítězí. Prokázala, že objevný přístup k této roli může mít ve výkladu fantastických představ mnoho poloh a interpretačních přístupů.
Mezzosopranistku Štěpánku Pučálkovou můžeme vídat především v jejím angažmá v Semperově opeře v Drážďanech a na dalších zahraničních scén...
Petra Šimková Alvarez vytvořila ve zřídka uváděné Mozartově opeře Idomeneo strhující portrét Agamemnonovy dcery Elektry. Pro roli má dost...
MUŽSKÝ VÝKON
VITĚZ/CENA THÁLIE
Ondřej Koplík
Ondřej Koplík vytvořil postavu Dona Ramira jako dynamického, velkoryse a pozitivně smýšlejícího šlechtice i jako zamilovaného mladíka – do té míry inteligentního, že si je vědom svého cíle. Nadsázku s přestrojením vykreslil s potřebnou mírou vkusu i grotesky. Podal vskutku rossiniovský pěvecký výkon: bravurními koloraturami, perfektní srozumitelností slova a pravým italským briem se v tomto oboru řadí po bok prvořadých pěvců.
Csaba Kotlár věrohodně vystihl dva muže, kteří mají – i v souladu s režijním pojetím – mnoho společného. Jak Duch Vergilia, tak Vévoda js...
Titulní role Puccinoho komické jednoaktovky Gianni Schicchi, která je součástí Triptychu, skýtá příležitost k rozehrání různých komických...
Cena pro činoherce do 33 let (od roku 1996)
Mladá a úspěšná herečka je rodačka z Jihlavy. Vystudovala zde Gymnázium Jana Masaryka, kde se poprvé setkala s divadlem v divadelní spole...
Alternativní a loutkové divadlo (od roku 2019)
VITĚZ/CENA THÁLIE
Milan Hajn
Milan Hajn podává v roli Bílého tesáka naprosto výjimečný a komplexní herecký výkon, který v sobě spojuje jevištní práci s moderní záznamovou technikou (využití live cinema) a zároveň velmi osobní herecký projev v ich formě. Jeho soustředěné herectví plasticky zachycuje postupnou domestikaci divokého zvířete, aniž by to na diváka působilo nevhodně neřkuli trapně. Hajn je v této inscenaci naprosto dominantní a nezaměnitelný – taková role je ve sféře loutkově-alternativního divadla postaveného na souhře spíše výjimečná a o to je jeho výkon cennější.
Miřenka Čechová je talentovaná divadelnice mnoha tváří, která neustále překvapuje hledáním, objevováním i prosazováním nových tvarů a pol...
Výkon Miloslava Königa v roli doktora Stockmanna, respektive dvojroli – hraje totiž zároveň i Stockmannova bratra-starostu –, je určující...
Martin Pechlát ztvárnil nejen roli Fausta na jevišti Stavovského divadla, ale také postavu herce, který Fausta hraje – a to sice v monodr...
Lucie Trmíková přistupuje ke ztvárnění strhujícího příběhu antické hrdinky – vášnivé a impulzivní ženy, jejíž pád je nevyhnutelný – s vel...
Muzikál, opereta a jiné hudebnědramatické žánry (od roku 1996)
ŽENSKÝ VÝKON
VITĚZ/CENA THÁLIE
Martina Šnytová
Martina Šnytová patří k nejtalentovanějším operetním a muzikálovým herečkám ostravského souboru. Zazářila již v mnoha velkých rolích. Obrovský prostor dostala také jako Reno Sweeney v muzikálu Děj se co děj. A je opět báječná. Skvěle zpívá, tančí, stepuje… Plně profesionálním výkonem baví a uchvacuje publikum od začátku až do konce představení.
Postava Evity patří jednoznačně k pěvecky i herecky nejnáročnějším muzikálovým rolím. Michaela Gemrotová zvládla vypjaté pěvecké party ex...
Role paní Lovettové patří k dalším úspěchům Stanislavy Topinkové na plzeňské scéně. Její postava má vývoj, od humorné nadsázky plynule př...
MUŽSKÝ VÝKON
VITĚZ/CENA THÁLIE
Vojtěch Dyk
Charismatický Vojtěch Dyk nalezl pro svoji dvojroli legendárního detektiva i jeho neméně slavného autora správnou míru stylizace, s lehkostí sobě vlastní zvládá jak herectví, tak zpěv velkého rozsahu – včetně jódlování. Během představení téměř neopustí jeviště a po celou dobu je bezprostřední, zábavný a přesvědčivý.
Mladý a všestranně disponovaný Jan Cina je v této hravé a poetické komorní inscenaci jediným hercem na scéně, přesto svým nasazením, zdař...
Dlouhodobě vynikající Jozef Hruškoci na sebe strhujícím způsobem upozornil v herecky a pěvecky mimořádně obtížné titulní postavě „ďábelsk...
Tanec a pohybové divadlo (od roku 2019)
ŽENSKÝ VÝKON
VITĚZ/CENA THÁLIE
Alina Nanu
„Jako by jí ta role byla ušita na tělo.” Zní to jako klišé, ale při sledování Aliny Nanu v roli Lise se toho dojmu nemůžete zbavit. Rošťácky protančí baletem, fandíte jejím poťouchlostem i rozjívenosti a přitom si skoro neuvědomíte, s jakou samozřejmostí se vypořádává s náročnou Ashtonovou choreografií plnou obtížných tanečních ozdob.
Výkon Julie de Meulemeester v hlavní roli Zuskovy inscenace Klíče odnikud poskytuje hluboký umělecký zážitek. Je vidět, že Zuska v ní naš...
Shino Sakurado ukazuje naprosto jistý a osobitý výkon. Precizní klasická technika se v tomto případě kloubí s přirozeným tanečním a herec...
MUŽSKÝ VÝKON
VITĚZ/CENA THÁLIE
Dominik Vodička
Dominik Vodička tančí roli Muže se stoupající energií, jež graduje v druhé části inscenace. Jeho pohyb souzní citlivě s hudební předlohou; pohybový slovník choreografa naplňuje pravdivým výrazem. V dramatických momentech je přirozeně mužný, dynamický, v lyrických pasážích něžný a pokorný. Role Muže v baladickém příběhu je plná kontrastů a emocí, které tanečník na jevišti silně prožívá.
Od prvního vstupu na jeviště se prezentuje jako urostlý frajírek, který na nějaké namlouvání prostě nemá čas. Pořád kontroluje hodinky, a...
V roli Colase svým výkonem Matěj Šust opět dokázal, že patří k našim nejlepším tanečním umělcům současnosti. Jeho projev je bezprostřední...
Celoživotní mistrovství: Činohra
VITĚZ/CENA THÁLIE
Helena Kružíková
Významná brněnská herečka pochází z Třebíče. Divadlo si ji přitáhlo již v době jejího dětství, které prožívala během 2. světové války. Po osvobození se přihlásila na brněnskou Státní konzervatoř, z níž se ještě v době hereččina studia stala Janáčkova akademie múzických umění, a Helena Kružíková byla posluchačkou tehdejšího „úvodního“ ročníku. Jak sama vzpomíná, neexistovaly v té době žádné osnovy, skripta – vše zapisovala ručně a poté přepisovala na stroji pro ostatní studenty. Studovala s řadou významných osobností, jako byli Josef Karlík nebo Květa Fialová. Absolvovala v roce 1950 a nastoupila do Těšínského divadla v Českém Těšíně. Zde setrvala jen několik měsíců, protože velmi brzy si ji vyžádalo brněnské Národní divadlo (tehdy Státní divadlo v Brně), které se stalo její domovskou scénou již natrvalo. Po celou dobu své profesní kariéry byla přední členkou tamního činoherního souboru a hned od začátku dostávala krásné herecké příležitosti, které beze zbytku svým talentem naplnila.
VITĚZ/CENA THÁLIE
Ladislav Mrkvička
Herec, který proslul svou zásadovostí, ale i prudkou a vzpurnou povahou, jež mu nejednou zkomplikovaly úspěšnou kariéru, takový byl i je Ladislav Mrkvička. První angažmá získal v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, kde se uvedl jako Čapkův Loupežník, Des Grieux v Manon nebo Francek v Maryše. Po krátké zastávce v Hradci Králové byl členem Divadla S. K. Neumanna, kde vynikl v soudobém repertoáru – za všechny role jmenujme George ze Steinbeckovy hry O myších a lidech, Dona Bakera v Gershových Motýlech a Fricka v Bratru Žakovi, dramatizaci románu Ivana Olbrachta. Byl i Truffaldinem ve Sluhovi svou pánů či Andrejem v adaptaci Vojny a míru. Nesmírně plodné bylo jeho působení v Divadle Na zábradlí, kde měl možnost pracovat s režisérem Evaldem Schormem.
Celoživotní mistrovství: Muzikál
VITĚZ/CENA THÁLIE
Věra Vlková
V roce 1961 přijala jako osmnáctiletá studentka konzervatoře nabídku z karlínského divadla na hostování v pěvecky náročné roli černošské dívky Sugarlee v českém muzikálu Slavnost v Harlemu. Po jejím úspěšném zvládnutí nastoupila v Karlíně do angažmá a tomuto divadlu věnovala téměř celý svůj profesionální život. Již od počátku své kariéry nalezla uplatnění jak v operetách, tak prvních muzikálech, a zařadila se mezi herecké průkopníky tohoto žánru u nás. V roce 1964 se stala vůbec první českou Lízou Doolittleovou v legendárním muzikálu My Fair Lady, v níž dokázala s přirozeným půvabem a živelností sobě vlastní lehce propojit komediální i dramatický herecký projev se zpěvem a tancem. Svým všestranně působivým, svěžím a energickým výkonem tehdy učarovala divákům, kritikům i médiím a stala se jednou z prvních československých muzikálových hvězd. Svoji všestrannost následně potvrdila i v dalších rolích – jako Káča v Divotvorném hrnci, Minnie v Hello, Dolly!, Princezna v původním českém muzikálu Gentlemani, jako Magnolie v Lodi komediantů, Baronka z Kratihájů ve světové premiéře slavných Zvonokos, cikánka Izergyl v prvním uvedení muzikálu Cikáni jdou do nebe či jako Sladká Sue v Sugar – Někdo to rád horké.
Celoživotní mistrovství: Opera
VITĚZ/CENA THÁLIE
Gabriela Beňačková
Operní a koncertní pěvkyně světového formátu se narodila v Bratislavě. Vystudovala konzervatoř a VŠMU. V roce 1969 se stala absolutní vítězkou 4. ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech. Talentovanou sopranistku angažovalo ihned v r. 1970 pražské Národní divadlo, kde působila 11 let a ztvárnila několik nádherných operních postav jako Natašu Rostovovou ve Vojně a míru, Mařenku v Prodané nevěstě, Hedviku v Čertově stěně, Markétku ve Faustovi a Markétce, Mimi v Bohémě, titulní Manon Lescaut, milovanou Rusalku, Káťu Kabanovou a Jenůfu v Její pastorkyni. V r. 1983 zpívala při znovuotevření zrekonstruovaného Národního divadla titulní postavu Libuše. Celých 49 let žije v Praze, avšak většinu života prožila na předních světových operních scénách jako stálý host (Bavorská státní opera v Mnichově, Státní opera ve Vídni, Stuttgart, Bonn, Hamburk, Covent Garden v Londýně, milánská La Scala, Reggio Emilia, Modena, Parma, Bologna, Řím, Benátky, Janov, madridské Teatro Real, barcelonské Grand Theatre del Liceu, Granada, Valencie, Sevilla). Zpívala v Amsterdamu, Edinburghu, Paříži, Moskvě, Buenos Aires a velmi často v Japonsku.
Celoživotní mistrovství: Tanec a pohybové divadlo
VITĚZ/CENA THÁLIE
Zdenka Kratochvílová
Jedna z výrazných osobností silné generace české pantomimy byla ve své době víceméně ojedinělou ženou-klaunkou. Absolvovala Státní konzervatoř v Praze, obor moderní a novodobý tanec. Velmi ji ovlivnila profesorka Laurette Hrdinová, pod jejímž vedením se zrodila první debureauvská představení. V tomto období se setkala s dalšími mladými umělci, se kterými v roce 1958 založila Pantomimickou skupinu L. Fialky. Byla tedy mezi zakládajícími členy Divadla Na zábradlí a dokonce hrála v jeho úplně první inscenaci – Kdyby tisíc klarinetů. Stala se součástí největší a nejslavnější éry pantomimické scény, ztvárnila např. Colombinu a Dolores v Pantomimě na zábradlí, řadu úloh v legendárních Etudách, Devíti kloboucích na Prahu, v Cestě, Bláznech, Knoflíku, Caprichos. Léta 1959–1971 byla dobou intenzivní práce, skupina se představila s velkým uznáním na řadě mezinárodních festivalů. Zdenka Kratochvílová odehrála na 3 000 představení doma i po celém světě!
Cena České akademie divadelníků (od roku 2019)
VITĚZ/CENA THÁLIE
Zdeněk Svěrák
Humorista, scenárista, dramatik, textař, ale i divadelní, filmový a televizní herec, se narodil roku 1936 v Praze. V roce 1958 dokončil studia na Vysoké škole pedagogické, ale profesi učitele se věnoval poměrně krátce. Přesto své pedagogické zkušenosti a zážitky později promítl i do své scénáristické práce. V červenci 1962 začal pracovat v Československém rozhlase. Zde v rámci pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka vznikla postava nedoceněného českého velikána Járy Cimrmana. V rozhlase také poznal hudebníka Jaroslava Uhlíře, s nímž od té doby spolupracuje. V roce 1967 spoluzaložil Divadlo Járy Cimrmana, pro které napsal hru Akt a všechny další hry spolu s Ladislavem Smoljakem. Ve všech také hraje. Zrodil se fenomén, který nemá nejen v českém, ale ani v evropském či světovém divadelnictví obdoby. Zdeněk Svěrák je autorem či spoluautorem řady filmových scénářů. Od roku 1994 spolupracuje s Centrem Paraple, které pečuje o pacienty s poraněním míchy odkázané na invalidní vozík.
Cena Thálie za šíření divadelního umění v televizi (od roku 2017)
VITĚZ/CENA THÁLIE
Ondřej Šrámek
Málokterá osobnost v sobě tak propojuje divadlo a televizi, jako právě Ondřej Šrámek. S divadelním prostředím přicházel do styku už od nejútlejšího věku. Jeho otec byl známým jevištním výtvarníkem, dlouholetým šéfem výpravy Státního divadla v Ostravě, maminka byla operní zpěvačka. S televizí se Ondřej Šrámek seznámil ještě jako student gymnázia, když se v ostravském studiu přihlásil do konkurzu na programového hlasatele a byl přijat. Ve svých 18 letech byl tehdy nejmladší hlasatelskou tváří Československé televize vůbec. Když v roce 1975 začal studovat na DAMU divadelní dramaturgii, přesídlil z ostravské hlasatelny do pražské. Bylo proto téměř zákonité, že po absolutoriu školy v roce 1980 začal v Československé televizi pracovat jako redaktor a současně dál několik let ještě i jako programový hlasatel. V roce 1983 se stal dramaturgem Hlavní redakce dramatického vysílání.
