
Činohra
ŽENSKÝ VÝKON
Tereza Groszmannová
Tereza Groszmannová si s Goldonim rozumí. O tom svědčí i její překlad hry. Na jevišti pak prokazuje schopnost nebývalého spojení výbušného temperamentu s přesným vědomím míry a komentujícím nadhledem. Suverenitu půvabné manipulátorky, která vládne situacím s přitroublými nápadníky, pak střídá s až bezbrannou, upřímně se svěřující polohou promluv do publika. Při vší bujaré komediálnosti se neztrácí subtilní melancholická nota, činící její „krásnou hostinskou“ o to sympatičtější.
V netradičně pojaté inscenaci vytváří Jitka Hlaváčová Kostelničku jako energickou sebevědomou ženu, která neodvratně směřuje k tragickému...
Autentický a tragikomický portrét sebestředné velkoměstské intelektuálky Emily obohacuje Petra Kocmanová notnou dávkou ženského cynismu. ...
MUŽSKÝ VÝKON
Petr Štěpán
Petr Štěpán předvádí v Satanovi důkladně vystavěnou studii silné a mocné bytosti, která nemá démonické rysy, naopak zosobňuje to, co je na zlu přitažlivé. S minimem vnějších prostředků a důrazem na střídání verše s civilní řečí, vykresluje lehce a s bravurou bytost na hranici mezi bohémem, intelektuálem, politikem a popkulturní ikonou. Úspěchem posedlý Satan je zábavným společníkem, jehož temné stránky vycházejí najevo pouze v případě, kdy pochybuje o svém vlastním konání.
V originální inscenaci jedinečného lidského příběhu muže, který se neobyčejně statečně postavil svému tělesnému postižení, dominuje Jakub...
Je těžké ve hře se silným autobiografickým akcentem Havlovým hrát interpreta neobyčejně silných a podstatných myšlenek, nadto formulovaný...
Opera (od roku 1996)
ŽENSKÝ VÝKON
Jana Šrejma Kačírková
Inscenace složená z Tří fragmentů z Julietty a Lidského hlasu je velkým sólem pro Janu Šrejmu Kačírkovou. V obou partech rozvinula svůj soprán oplývající jiskrností i dramatickou naléhavostí, vyjádřila jak rozverně bezstarostnou ženskou koketerii Julietty, tak osamělost ženy, která se ve snaze zachránit vztah zmítá mezi zdrceným zoufalstvím a záblesky naděje, vybuchuje v podrážděném rozčilení, hašteřivě koketuje, zoufale vyčítá, hystericky se směje, odevzdaně propadá bezvýchodnosti nebo vydírá vyvoláváním vzpomínek.
Violetta Valéry je jednou z nejobtížnějších rolí sopránového oboru. Vyžaduje od sólistky vše: od brilantní koloratury přes náročnou kanti...
Mladá sopranistka osvědčila v roli Míkal věrnost svým kořenům a dokonalé ovládání stylu autentické interpretace. Při scénickém provedení ...
MUŽSKÝ VÝKON
Lukáš Zeman
Lukáš Zeman dominoval v roli hraběte jako žárlivý rozzuřený pruďas i záletný proutník, který si ani při závěrečném pokání vůči podváděné manželce neodpustí zájem o pozadí sváděné Zuzanky. Třebaže opavský soubor musí obsáhnout celé stylové spektrum operního repertoáru, díky nastudování V. Spurného opřenému o studium dobových pramenů mohl Lukáš Zeman vedle své muzikality a technicky skvěle vedenému barytonu skvěle uplatnit své bohaté zkušenosti s historicky poučenou interpretací.
Výkony barytonisty Pavla Klečky již řadu let vykazují solidní pěvecký projev podepřený přesvědčivým herectvím. Svůj talent a zkušenosti z...
Tenorista Richard Samek osvědčil bohaté zkušenosti, které v této roli již nasbíral. Zpívá ho znělým hlasem ve všech polohách, s citem pro...
Cena pro činoherce do 33 let (od roku 1996)
Josef Láska
Narodil se roku 1993 v Praze. Po absolvování Pražské konzervatoře a hostování v Městském divadle Most a Divadle na Vinohradech zamířil Josef Láska do Východočeského divadla v Pardubicích. Od roku 2015 na této scéně vytvořil řadu velkých i menších rolí všech žánrů a přes své mládí se stal jednou ze zdejších nejvýraznějších osobností. Hned na začátku své herecké dráhy ztvárnil úspěšně vojáka Simona Chachavu v Brechtově Kavkazském křídovém kruhu, a vydobyl si tak čelné místo v souboru. Diváky nadchl v titulní roli Hrubínovy lyrické pohádky Kráska a zvíře, kde i přes svůj romantický vzhled dokázal všechny dojmout pod deformující maskou jako emocionálně zraňované Zvíře.
Muzikál, opereta a jiné hudebnědramatické žánry (od roku 1996)
ŽENSKÝ VÝKON
Erika Stárková
Tajemná, dětsky naivní a upřímně bezelstná, s vnímavostí a dojmem bezprostřední iluze kraluje nejen herecky. Přidává i pěvecky velmi vyzrálý projev. Její interpretace a originální pojetí písně „Life on Mars“ se pak stává jedním z vrcholů celého představení.
Markéta Sedláčková ztvárňuje Donnu jako charismatickou silnou ženu se sklony ke zmatkování, která má však vše plně pod kontrolou. S neutu...
Náročná titulní role Alžběty-Sisi se potkala s ideální pěveckou formou Michaely Štikové, jež zazářila i herecky. Problematický vztah k ob...
MUŽSKÝ VÝKON
Pavel Režný
Pavel Režný je synonymem pro spojení „komplexní muzikálový výkon“, s každou další velkou rolí „roste“. Postava Smrti klade na své představitele vysoké nároky, Režný nezaváhal ani ve skutečně „smrtících“ výškách. Podmanivě uhrančivé pojetí učinilo z jeho role jednu z nejvýraznějších postav inscenace.
Tomáš Savka dokonale vystihl osobnost a složitou povahu mladého úspěšného spisovatele. Uplatnil přitom své všestranné herecké dispozice, ...
Již mnoho let dokazuje svoji skvělou hereckou formu v činoherních rolích i v muzikálu. Jeho Billy Flynn je sebestředný hejsek s obrovským...
Celoživotní mistrovství: Činohra
Josef Abrhám
Kdyby se měla osobnost Josefa Abrháma charakterizovat jediným slovem, byl by to asi výraz „solitér“. Po stránce lidské i herecké. Jde o umělce, který si přísně střeží svůj osobní život a nevydává ho veřejnosti všanc. Jde o herce, který střídmě, až úsporně pracuje s vnějšími výrazovými prostředky a vyniká vnitřní noblesou, působivou v rolích dramatických a účinně „shazovanou“ v postavách komických. Jde o člověka, z nějž je cítit velká pokora k tvůrčí cestě, pro kterou se rozhodl.
Hana Bauerová
Letos je tomu neuvěřitelných sedmdesát let, co tehdejší ředitel Jihočeského divadla v Českých Budějovicích Rudolf Kulhánek angažoval do svého činoherního souboru půl absolventského ročníku z pražské AMU. Mezi tyto nové akvizice patřila také Hana Bauerová. Někteří z oněch kandrdasů pobyli na své první štaci jen krátce, jiní déle – Hana Bauerová zůstala divadelní budově na břehu Malše věrná jednou provždy. Prožila s ní léta krušná i radostná a stala se její žijící legendou.
Celoživotní mistrovství: Muzikál
Hana Talpová
Absolventka pražské konzervatoře a AMU se již od počátku svého profesionálního působení prosazovala jako osobnost širokého uměleckého záběru. První dva roky své kariéry strávila v opeře libereckého Divadla F. X. Šaldy, kde kromě jiných rolí ztvárnila titulní postavu Carmen ve slavné Bizetově opeře. Od roku 1965 patřila čtyřicet let k hlavním osobnostem Hudebního divadla v Karlíně. Uvedla se v sezoně 1965/66 rolí Káči v Divotvorném hrnci, ztvárnila i kloboučnici Irenu Molloyovou v československé premiéře muzikálu Hello, Dolly!, Cirene v Řehtačce. Následovaly další role převážně elegantních a okouzlujících dam, nejrůznějších femme fatale i dominantních a rázných žen, jimž dodávala svůj pověstný osobní temperament.
Celoživotní mistrovství: Opera
Jan Malík
Jan Malík se stal tenorovou ikonou pro mnoho generací libereckých diváků, které dokázal svými výkony nadchnout pro operu. A ti, kteří ho poznali i osobně, si na něm cení jeho přívětivosti, skromnosti i vtipu. Luděk Vele, sólista opery Národního divadla, který právě v Liberci začínal, připomíná Malíkovu kolegialitu: „Když se mi jako úplnému kandrdasovi nedařilo hned naplnit požadavky režiséra, byl to právě Jan Malík, který mi poradil a vlil energii,“ a dodává: „Měl mimořádnou divadelní a hudební inteligenci. Svým civilním herectvím předešel dobu. Byl to vpravdě umělec každým coulem.“
Cena České akademie divadelníků (od roku 2019)
Jaroslav Vostrý
Pro Jaroslava Vostrého je příznačné, že celou svou životní tvorbou, všemi svými aktivitami dokazuje, že divadlo je poslání, kterému je třeba se věnovat podle nejlepších možností a sil. Tento předpoklad Jaroslav Vostrý naplňuje po teoretické i praktické stránce. Je dramatikem i dramaturgem, režisérem i publicistou, divadelním historikem, teoretikem i pedagogem. Především však je spolutvůrcem českého divadla, a to už více než šedesát let. V roce 1958 absolvoval obor divadelní vědy a dramaturgie na pražské DAMU. Ještě před absolutoriem nastoupil z podnětu svého profesora Františka Götze do časopisu Divadlo, kde působil jako redaktor a později se tam stal i šéfredaktorem. Ve svých článcích mapoval legendární etapu rozkvětu českého divadla. Sám však do ní významně zasáhl i po praktické stránce – se svým spolužákem z DAMU, režisérem Ladislavem Smočkem založil v roce 1965 pražský Činoherní klub jako studiovou scénu nového typu. Stal se jejím uměleckým vedoucím, dramaturgem i kmenovým dramatikem. Ve stejné době se začal věnovat také pedagogické činnosti a přednášet na DAMU.
Cena Thálie za šíření divadelního umění v televizi (od roku 2017)
Josef Špelda
S Josefem Špeldou nás spojuje řada věcí, které se nabízejí – divadlo a jeho tlumočení v televizi, láska k muzice a spousta jiných věcí. A taky to, že jsme oba po vysoké škole nastoupili do televize. Já pravda o patnáct let později, Josef už v roce 1965. A neměl štěstí jako já, který nastoupil hned do dramatické redakce a mohl se zabývat tím, co jsem měl rád. Josef nastoupil nejprve do Televizních novin, kde zažil ovšem celé to politické tání včetně Pražského jara a následný tvrdý obrat. V jeho důsledku musel ze zpravodajství odejít a podařilo se mu zakotvit v nově zakládané redakci, která v tehdejší Československé televizi měla nejdelší zkratku: ÚRABB. Vysvětlím: Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti. A musel tam zůstat dlouho. K nám “dramatikům” se jeho přestup podařil až na počátku 80. let, když už se u nás spolu s režisérem Viktorem Polesným podílel na v té době převratném záznamu Daňkovy a Macháčkovy inscenace Vévodkyně valdštejnských vojsk z Nové scény.
Balet, tanec a pohybové divadlo (od roku 2020)
ŽENSKÝ VÝKON
Alina Nanu
Alina Nanu v roli Taťány zúročila dosavadní sólistické zkušenosti a opět prokázala stoupající úroveň svého interpretačního umění. Postavu vedla od naivní venkovské dívenky přes emotivní vyjádření hlubokých citů až po zralou ženu v závěru dramatu, které kulminuje strhujícím duetem. Její skvělá technika a plasticita se stává prostředkem k vyjádření emocí ve vztahu k Oněginovi – Patriku Holečkovi.
Irina Burduja ztvárnila roli s technickou jistotou a obdařila postavu Olgy správnou mírou bezstarostnosti, nespoutanosti, veselí, šarmu a...
Frederika Kvačáková je ideální interpretkou pro choreografické ztvárnění životního příběhu komplikované osobnosti mexické malířky Fridy K...
MUŽSKÝ VÝKON
Ondřej Vinklát
Ondřej Vinklát patří v tanečním oboru k absolutní špičce. Charismatický všestranný umělec, dlouholetý sólista Baletu Národního divadla v Praze, vládne vynikající technikou a neutuchající energií. V herecky a tanečně nelehké roli Josefa K. vytvořil psychologicky do detailů propracovanou postavu, která se od úvodního nadhledu na absurdní situaci, v níž se ocitá, postupně propadá do stále silnějších vnitřních pochybností až ve finále do bezvýchodné sklíčenosti a odevzdanosti.
Michal Heriban strhává na sebe pozornost v průběhu celého představení. Je principálem a hybatelem kontroverzního panoptika; až démonickým...
Nominace je stvrzením strmého interpretačního vývoje Patrika Holečka v posledních letech. I přes svůj mladý věk se mu v této roli podařil...
Alternativní divadlo (od roku 2020)
Jakub Gottwald
Jakub Gottwald je jednou z předních osobností české nezávislé scény. Inscenace Ur-fascism je výjimečným projektem, který připravil s nejbližším okruhem svých spolupracovníků a uvádí ho v místech s konkrétní historickou pamětí. Gottwaldova radikální performance využívá formy rituálu a zasvěcení všech přítomných. Performer s až sebetrýznivým fyzickým nasazením provází diváky celou produkcí jako krutý démon a falešný vůdce, který určuje pravidla hry. Kreativním způsobem dokáže využít připravených zákoutí i otevřeného prostoru, různých kostýmů i nahého těla, symbolických i konkrétních objektů, aby vytvořil kompaktní performanci, která přetváří téma stejnojmenné předlohy z pera Umberta Eca ve výjimečnou divadelní událost.
Dokumentární inscenace Barbary Herz o problematice mateřství čerpá z autentických výpovědí sedmi žen, které v komorním sále A studia Rubí...
Nezávislá performerka, herečka a režisérka, umělecká vedoucí mezinárodní T.I.T.S. performance group, pracuje s pohybem, zvukem i obrazem,...
Michal Kraus s velkou vervou a bez činoherních manýr interpretuje legendární postavu jako živočišného mladíka, jenž prožívá a vynucuje si...
Live cinema projekt, inspirovaný stejnojmennou knihou Ondřeje Kundry o působení současných ruských tajných služeb na našem území, kombinu...
Loutkové divadlo (od roku 2020)
Ondřej Nosálek
Pro herectví Ondřeje Nosálka je charakteristické maximální nasazení a soustředěnost. Po strhujícím výkonu v roli Jana Tlamky v inscenaci Lipany režiséra Jana Jirků či titulní roli v Pinokiovi (režie Jiří Jelínek) obojí z repertoáru divadla Minor, předvádí Ondřej Nosálek v Zá-top-ko-vi další ze svých komplexních hereckých výkonů kombinujících (loutko)herectví a prvky fyzického divadla.
Petr Borovský těží ze své letité zkušenosti v práci s loutkou/marionetou a navazuje ve svém podání několika postav na inspirující tradici...
Plnokrevný, skutečně komediantský výkon v tom nejlepším slova smyslu, v autorské sólové inscenaci Nedopečený koláček potvrzuje hereččinu ...
Karel Růžička patří k nepřehlédnutelným oporám Divadla loutek Ostrava a dokazujete to i v případě inscenace Fuj je to!, v níž velmi přesv...
V inscenaci Zá-to-pek vytvořila řadu postav – z nichž nejvýraznější je hrdá a emancipovaná Dana Zátopková –, které charakterizuje úsporný...
Celoživotní mistrovství: Balet, tanec a pohybové divadlo (od roku 2020)
Aneta Voleská
Svanilda v Coppélii, Mášenka v Louskáčkovi, Marie v Bachčisarajské fontáně, Mefistofela v Doktoru Faustovi, Giselle, Aegina ve Spartakovi nebo titulní role v Šípkové Růžence či Prokofjevově baletu Romeo a Julie. To je jen malý výsek z postav, které ztvárnila Aneta Voleská během více než čtvrtstoletí, kdy tančila v pražském Národním divadle, po dvě dekády jako sólistka. Okouzlovala svým lyrickým – chtělo by se říci dívčím – projevem, křehkostí a něhou. Ale stejně tak byla vynikající v rolích energických žen, kde ukázala i svůj temperament, rychlost a cit pro herecké probarvení každé ze svěřených úloh. Několikrát přesvědčila také o svém komediálním talentu.