Ačkoliv vystudoval Vysokou školu ekonomickou, k divadlu a hudbě měl díky svým rodičům, nadšeným ochotníkům, blízko již od dětství. Na začátku 60. let začal jako talentovaný klavírista vypomáhat v Městském oblastním divadle v Kolíně a brzy zamířil i na jeviště jako herec. V roce 1964 uspěl v konkurzu do operety Krajského krušnohorského divadla v Teplicích, kde se rychle vypracoval mezi přední sólisty.

Vystupoval především v mladokomických rolích (např. Koloman Zsupan v Hraběnce Marice, Popiel v Polské krvi ad.), poté i v rolích hlavních (např. Jim v Rose Mary nebo Fred Graham/Petruccio v muzikálu Líbej mě, Kateřino).

Dálkově vystudoval zpěv na Pražské konzervatoři. V roce 1972 přestoupil do zpěvohry Státního divadla v Brně, kde strávil prakticky celý zbytek své kariéry. Hrál role milovnické i vážné, nejvíce se mu ale dařily komediální postavy – např. Gustav v Zemi úsměvů, Boni v Čardášové princezně, zapomnětlivý Styx v Orfeovi v podsvětí nebo Bulfínek v operetě Na tý louce zelený. Různorodé charaktery mu nabídl muzikál – gamblera Gaylorda Ravenala v Lodi komediantů, zamilovaného a z vraždy podezřelého kovboje Curlyho v Oklahomě, cílevědomého družstevníka Woodyho Rychtarika v Divotvorném hrnci, ženami obletovaného Lorence Pořízka ve Zvonokosech nebo staromládeneckého profesora Higginse v My Fair Lady.

Schopnost pohotové reakce a dokonale vypointované improvizace jej přivedla k až klaunským rolím strýce Gustava v Ohňostroji, kuchaře Propana ve vlastní komedii inspirované tvorbou Voskovce a Wericha Gordický uzel nebo Terencia Bulvy v původní hře V+W Caesar.

V letech 1994–2002 souboru zpěvohry Národního divadla Brno šéfoval. Na konci 90. let jej diváci mohli vidět ve slavné dvojroli Célestina/Floridora v Mam’zelle Nitouche. V závěru kariéry sice společně se souborem zpěvohry přesídlil do Městského divadla Brno, krátce nato však odešel do důchodu. Oč více se jako herec stahoval do pozadí, o to intenzivněji se věnoval celoživotně rozvíjené autorské činnosti – vytvořil několik muzikálových libret (např. Holky na ocet, Gordický uzel, Princezna Písnička, Mauglí, Tuze pyšná princezna ad.), do češtiny převedl texty písní muzikálů (Zpívání v dešti, Sladká Charity, Jižní Pacifik, She Loves Me, Hledá se tenor) i operet (Tři mušketýři, Pařížský život, Robinson Crusoe ad.). Napsal také několik knih pro děti.

František Zacharník je vzorovým příkladem umělce, který celý svůj život zasvětil operetě a muzikálu, a to nejen jako vynikající interpret, ale i jako režisér, autor a textař.