In memoriam

Jan Číhal (3. 3. 1944 – 22. 8. 2024), ředitel, dramaturg, režisér, herec a především zakladatel Bílého divadla v Ostravě, byl umělcem, který se na celý život upsal nezávislému a avantgardnímu divadlu. V mládí se seznámil s básníkem Janem Novákem a na Zelném trhu připravili společnou performanci.

Novák recitoval Máchův Máj a Číhal jej doprovázel vlastní pohybovou kreací. Byl rok 1962, Číhalovi bylo osmnáct let. Stal se součástí vlny avantgardních divadel šedesátých let. Po několika brněnských letech založil v roce 1969 divadelní studio ACT a festival experimentálního divadla s názvem Generace, který se ovšem dočkal jen dvou ročníků. 

Stál u zrodu souboru Někde něco, působící v ostravském K–klubu. Nastudovali Milou sedmi loupežníků V. Dyka. S Vladimírem Machkem napsal a inscenoval text Antihamlet. A v roce 1982 založil – spolu s bratry Jičínskými – Bílé divadlo. První inscenací byla dramatizace prózy B. Hrabala pod názvem Hráz věčnosti. 

Číhal se svým Bílým divadlem hrával v ulicích, na náměstích, ale i na vesnických návsích. Vedle adaptací výsostné literatury psal s Machkem přírodní hry na lidové motivy. Současně uváděli texty V. Holana, zdramatizovaný Máj, faustovské variace inspirované díly M. Zarinše, dále Ch. Marlowa a P. Valéryho, vlastní adaptaci Sofoklovy Antigony ovlivněnou americkým souborem Living Theatre.

Po roce 1989 se Bílé divadlo nezměnilo. Číhal neměl potřebu vstoupit do profesionálního divadelního provozu vědom si toho, že by to znamenalo ztrátu tvůrčí svobody a umělecké a lidské nezávislosti. Na přelomu tisíciletí díky němu vznikl performerský festival Někde něco, který odkazoval k jeho dávnému souboru. 

Prvním vlastním polistopadovým projektem Číhala a Bílého divadla byla inscenace Červený kohout letí k nebi, která se hrála výhradně v přírodě. Dále např. performance Poslední večeře, Opilý koráb – cesta argonautů za zlatým rounem, Šťastné dny a Krappova poslední páska, projekt Sidonie nádherná o baronce Sidonii Nádherné, osobně laděné Občerstvení (Refrigerium) inspirované Číhalovým onkologickým onemocněním a projekt Zde – na ostrém rozhraní života (Postele). 

Dílem, kterým Bílé divadlo proslulo nejvíc, byla performance podle kreseb M. Velíška Ty, který lyžuješ. Pohybová kreace šesti – v průběhu let stárnoucích – nahých performerů-lyžařů měla premiéru na festivalu …příští vlna/next wave… v roce 1997 v klubu Roxy. Stala se pro soubor ikonickou, hrál ji nejméně 180krát až do oficiálního ukončení činnosti v létě 2021. Loňského rolu se Jan Číhal stal laureátem Pocty festivalu …příští vlna/next wave… 2023 Živoucí poklad.

O Ceně Thálie pro Jana Číhala se HA rozhodla již před prázdninami. Ačkoli ji již nemůže převzít, plným právem mu náleží.

Čest jeho památce!