Jména některých pěvců jsou tak úzce spjata s konkrétním městem či divadlem, že je vnímáme téměř jako synonyma. Jméno pěvce Jana Hladíka je takto provázáno s Brnem.

Do tehdejšího Státního divadla, sídlícího v dnešním Mahenově divadle, byl angažován ihned po dokončení studia na Janáčkově akademii múzických umění a zůstal mu věrný i poté, co divadlo změnilo jak budovu, tak později i název. Za svoji dlouhou pěveckou kariéru zde vytvořil mnoho výrazných postav. Jeho doménou byly role, které vyžadovaly nejen pěvecké zvládnutí, ale i výrazný herecký projev.

Své mistrovství propůjčoval postavám rozličných charakterů. V klasickém operním repertoáru vynikl zejména jako Figaro v nesmrtelné Mozartově opeře Figarova svatba. V Rossiniho zpracování Beaumarchaisova příběhu, tedy v Lazebníku sevillském, se vryl do paměti mnoha Brňanů jako Don Bartolo. Je možno říci, že právě tato role poskytla pěvci největší možnosti k uplatnění jeho mimořádného komického talentu.

Ostatně byly to právě komické postavy, ve kterých se do historie brněnské opery vepsal nejvýrazněji. Jednou z nejvděčnějších komických rolí světového repertoáru je přihlouplý Purkmistr Van Bett v opeře Alberta Lortzinga Car a tesař. V brněnské inscenaci této opery vytvořil Jan Hladík postavu vskutku nezapomenutelnou. Za českého dvojníka Van Betta lze považovat Purkrabího z Dvořákova Jakobína. I v této roli Jan Hladík na brněnském jevišti doslova exceloval.

Nebyly to však pouze role komické, kterými se Jan Hladík vepsal do historie brněnské opery. Je třeba připomenout jeho výkony v postavách, které se v divadelní terminologii označují jako charakterní. Vytvořil jich mnoho, malých i velkých. Připomeňme alespoň dvě, a to z oper Leoše Janáčka: z těch menších Haraštu v Příhodách lišky Bystroušky, z těch velkých Advokáta Kolenatého ve Věci Makropulos, kterého ztvárnil ve dvou inscenacích.

Režiséři a dirigenti, kteří Jana Hladíka obsazovali do svých inscenací, mohli s jistotou počítat s tím, že na jevišti vytvoří živoucí postavu. V tomto smyslu směřuje cena udělovaná Hereckou asociací vskutku do povolaných rukou.

Foto: Jana Pertáková