PROFIL UMĚLCE

Libuše Márová

Libuše Márová je nepochybně jednou z nejvýznamnějších interpretačních osobností českého operního jeviště druhé poloviny dvacátého stolení. Do vínku dostala krásný hlas jedinečného altového zabarvení, atraktivní jevištní zjev, muzikalitu a výrazný herecký talent. Proto byla jako zcela mimořádný zjev angažována na naši první scénu již ve svých dvaadvaceti letech! Tomuto angažmá předcházelo studium zpěvu na Hudební fakultě Akademie múzických umění a krátké působení v plzeňské opeře. Již zde nastudovala některé základní role svého repertoáru, např. roli Princezny Eboli ve Verdiho opeře Don Carlos.

Do Národního divadla byla Libuše Márová nejprve pozvána k pohostinským vystoupením, jak bylo v té době obvyklé. Jednou z rolí, ve které se na naší první scéně takto představila, byla Olga v Evženu Oněginovi. Tato úloha ji pak v Národním divadle provázela po celá dvě desetiletí, vystoupila v ní více než sedmdesátkrát. Již v prvních letech se zde představila jako Carmen v legendární inscenaci Václava Kašlíka. Z mnoha výrazných rolí, které vytvořila v tomto období na naší první scéně, je třeba připomenout zejména Cherubína ve Figarově svatbě. Později svůj mozartovský repertoár rozšířila o Dorabellu v Così fan tutte, v závěru kariéry se k Figarově svatbě vrátila rolí Marceliny.

V Národním divadle vytvořila Libuše Márová více jak osmdesát postav, některé z nich ve více inscenacích. Zcela jedinečným a nezapomenutelným způsobem ztvárnila ve dvou inscenacích Pannu Rózu ve Smetanově Tajemství. V českém repertoáru vynikla také jako Záviš v Čertově stěně Bedřicha Smetany i v operách Zdeňka Fibicha: jako Vlasta v Šárce a později jako Isabela v Nevěstě messinské. Na vrcholu své kariéry byla jedinečnou Carmen v inscenaci Karla Jerneka. Vynikající kreací byla též její Hraběnka v Pikové dámě. V operách Leoše Janáčka vynikla například jako Varvara v Káťě Kabanové.

Působila jako stálý host Norské opery, kde opakovaně vystupovala v roli Carmen. Hostovala v Komické opeře v Berlíně, mezinárodní ohlas zde měl její výkon v roli Dulciney v Donu Quijottovi v režii světoznámého G. Friedricha. Na této prestižní scéně pravidelně vystupovala i jako věštkyně Ulrika v Maškarním plese. Byla opakovaně zvána do Amsterodamu. Umění Libuše Márové je zachyceno na množství rozhlasových nahrávek i gramofonových operních kompletů. Její pěvecké i herecké výkony nalezneme také v archivu České televize, a to jak v záznamech představení Národního divadla, tak v původních televizních inscenacích. Za všechny role, které před kamerou ztvárnila, připomeňme zejména Pannu Rózu v Tajemství v televizní inscenaci režiséra Ilji Hylase.

Libuše Márová byla v řádném angažmá v Národním divadle plných čtyřicet let. Zanechala v historii naší první scény výraznou stopu a mnohé z jejích jevištních kreací obohatily jedinečným způsobem české scénické umění.