Česká televize uvedla v roce 1993 triptych, nazvaný Co za to stálo, ve kterém Miloš Kopecký bilancoval svůj život. Citlivým „nahrávačem“ mu byl herec Milan Hein. Výsledkem diváckého ohlasu byla knižní podoba rozhovorů. A nejen to. Miloš Kopecký dodal Heinovi odvahu realizovat tajný sen – mít vlastní divadlo. Divadlo komorního typu, opírající se o kvalitní současnou dramaturgii a velké herecké výkony. Divadelní soukromopodnikatelské aktivity nebyly v polistopadovém prostředí ještě prošlapané, a tak to jistě chtělo hodně vytrvalosti, nicméně 2. října 1995 se v románském sklepení pražského Ungeltu konalo slavnostní otevření stejnojmenné scény.

První původní inscenací se staly Královské vteřiny, uvedené v lednu 1996. Hein si tam sám zahrál, ale pak nadlouho uzavřel svou hereckou dráhu a věnoval se naplno řízení divadla. Hned v následujícím roce přišel senzační úspěch, Weskerovo Bouřlivé jaro a s ním první Cena Thálie – pro Alenu Vránovou. Divadlo Ungelt se rázem ocitlo ve sféře „divadel, o kterých se mluví“, a na tomto postu se udrželo dodnes. Po první Thálii následovaly další, pro Martu Kubišovou za písňové monodrama Líp se loučí v neděli, pro Vilmu Cibulkovou za Picassa, pro Richarda Krajča za Deštivé dny, a spolu s nimi tři širší nominace. Ungelt se stal malou scénou, dávající velkou příležitost hereckým osobnostem. Kromě už jmenovaných připomeňme mj. Reginu Rázlovou, Ivanu Chýlkovou, Petra Kostku, Františka Němce, Milana Kňažka, Oldřicha Kaisera, Davida Švehlíka a z těch, kteří už nejsou mezi námi, Janu Štěpánkovou, Hanu Maciuchovou nebo Simonu Postlerovou. Nedílnou součástí repertoáru se staly písňové recitály (vedle Marty Kubišové také Světlany Nálepkové, Jitky Molavcové nebo Chantal Poullain) a talk show, moderované „principálem“ Heinem a jeho sestrou, Martou Skarlandtovou. Komorní inscenace vyžadují také specifický režijní přístup, a i v této oblasti se Ungeltu dařilo a daří nacházet výborné spolupracovníky (Ladislav Smoček, Hana Burešová, Lída Engelová, Michal Dočekal, Janusz Klimsza, Milan Schejbal aj.).

Zájezdovou činnost „rozjel“ Ungelt hned od svého založení. V roce 2005 navíc otevřel svou Letní scénu na Novém Světě na Hradčanech. Každoročně divadlo odehraje kolem 500 představení a počty repríz jednotlivých titulů jdou do několika set (prozatímní rekord drží tragikomedie Šest tanečních hodin v šesti týdnech, která se hrála 536 x). V současnosti už Milan Hein předal vedení divadla, které založil, mladším. Zato se vrátil k herectví; můžeme ho vidět jako Gia v McCormickových Houslích a po boku Františka Němce v Thijsových Starých mistrech.