Životní dráha Milana Uhdeho vede od tvrdých zkušeností z dob protektorátu k víře v ideje komunismu, k postupnému vystřízlivění a po zmařených nadějích tzv. Pražského jara k odchodu do disentu. Sametová revoluce mu přinesla možnost návratu k veřejné politické i tvůrčí práci.

Život Milana Uhdeho je spjat s Brnem. Zde se 28. července 1936 narodil, zde maturoval a vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, začal zde publikovat a premiéru tu měla také převážná část jeho her. Po promoci v roce 1958 se stal redaktorem brněnského měsíčníku pro literaturu a umění Host do domu, kde kromě jiných kulturních periodik publikoval své první literární práce. Jeho jevištním debutem se stala odvážná politická satira Král Vávra, která měla premiéru v roce 1964 a setkala se s mimořádným ohlasem. Na ni navázal soubor historických apokryfů Záhadná věž v B. i antická parafráze Děvka z města Théby. V roce 1970 bylo vydávání Hosta do domu zastaveno a z Milana Uhdeho se stal spisovatel z povolání. Ne však na dlouho. O dva roky později byl zařazen na seznam nežádoucích autorů. Mohl publikovat jen v samizdatu a pro veřejnost psát jen pod jinými jmény.

Právě tak vzniklo několik jeho nejvýznamnějších her, psaných pro tehdejší Divadlo na provázku (dnes Husa na provázku), které už v roce 1968 zahájilo svou činnost právě adaptací Uhdeho Záhadné věže v B. V průběhu 70. let režisér Zdeněk Pospíšil „pokryl“ svým jménem Uhdeho nejpopulárnější jevištní práci Baladu pro banditu, a pak i dramatizace Profesionální ženy a Pohádky máje. Jiné Uhdeho hry z té doby mohly být uvedeny až po sametové revoluci.

Uhde se stal mezitím signatářem Charty 77 a připojil se také k Hnutí za občanskou svobodu. Za jeho angažovanost mu byly uděleny dvě exilové ceny, Cena Egona Hostovského a Cena Toma Stopparda. Ihned po listopadu 1989 se aktivně zapojil do politiky. Stal se ministrem kultury české vlády, poslancem nejprve ČNR, pak PS ČR a byl zvolen jejím prvním předsedou. Po dvou volebních obdobích se rozhodl vrátit ke spisovatelské práci. Za tragikomedii Zázrak v černém domě získal v roce 2007 Cenu Alfréda Radoka, pro Městské divadlo Brno napsal se svým dlouholetým spolupracovníkem, skladatelem Milošem Štědroněm řadu muzikálů. Jeho kniha pamětí Rozpomínky – Co na sebe vím, vydaná v roce 2013, je nejen překvapivě otevřenou zpovědí, ale také cenným svědectvím o celém kulturně-společenském vývoji u nás ve druhé polovině 20. století.

Foto: Jana Pertáková