Málokterá osobnost v sobě tak propojuje divadlo a televizi, jako právě Ondřej Šrámek. S divadelním prostředím přicházel do styku už od nejútlejšího věku. Jeho otec byl známým jevištním výtvarníkem, dlouholetým šéfem výpravy Státního divadla v Ostravě, maminka byla operní zpěvačka. S televizí se Ondřej Šrámek seznámil ještě jako student gymnázia, když se v ostravském studiu přihlásil do konkurzu na programového hlasatele a byl přijat. Ve svých 18 letech byl tehdy nejmladší hlasatelskou tváří Československé televize vůbec. Když v roce 1975 začal studovat na DAMU divadelní dramaturgii, přesídlil z ostravské hlasatelny do pražské. Bylo proto téměř zákonité, že po absolutoriu školy v roce 1980 začal v Československé televizi pracovat jako redaktor a současně dál několik let ještě i jako programový hlasatel. V roce 1983 se stal dramaturgem Hlavní redakce dramatického vysílání.

Od samého počátku svého působení v Československé televizi se kromě řady jiných aktivit soustavně věnoval zmapování toho nejpodstatnějšího, co se na českých scénách od osmdesátých let 20. století objevilo. V televizních záznamech tak máme zachyceny špičkové inscenace, které vznikaly ve zjitřené společenské atmosféře a předznamenávaly zásadní politické změny. Jsou mezi nimi režie takových osobností jako Miroslav Macháček, Ladislav Smoček, Jiří Menzel, Josef Krofta nebo Miroslav Krobot, a výkony mnoha vynikajících hereček a herců, kteří už dnes nejsou mezi námi. Televizní dramaturgii zůstal Ondřej Šrámek věrný i v polistopadové éře a opět díky němu zůstává zachováno to podstatné, co tato éra na naše jeviště přinesla. V kamenných divadlech i v avantgardních souborech, v centrech i na oblasti. V celé kulturní veřejnosti se setkal s velkým ohlasem jeho dlouholetý cyklus Zveme vás do divadla. V jeho rámci byly uváděny nejen přenosy nových inscenací, ale také reprízy starých, často ještě černobílých, a též – bez ohledu na rozdělení republiky – převzatá představení slovenských scén. Ondřej Šrámek tyto večery také osobně uváděl, zasvěceně a s hlubokou empatií. Obdobně přistupoval k cyklu hereckých rozhovorů, nazvaného Neobyčejné životy. V něm se mu záslužně podařilo ještě zachytit vzpomínky i několika divadelních umělců, dnes již nežijících, např. Jaroslavy Adamové, Květy Fialové, Jiřiny Jiráskové, Jany Štěpánkové či Radka Brzobohatého.

Ondřej Šrámek v současné době zastává funkci kreativního producenta a dramaturga v Centru divadelní a hudební tvorby České televize. Podílí se na celé řadě dokumentárních projektů, mezi nimiž významné místo zaujímají portréty českých divadelních souborů.

A opět od těch avantgardních, jako je třeba Ypsilonka, Drak nebo Provázek, až po ty oficiální, jako je Divadlo na Vinohradech. Vedle svého plného vytížení v televizi se po roce 1989 na několik sezon vrátil i ke své původní profesi divadelního dramaturga. Spolupracoval s brněnským Divadlem u Jakuba, s divadly v Českých Budějovicích, v Pardubicích a v Liberci, s Městským divadlem Brno a ještě nedávno také s Pražskou konzervatoří. Jeho doménou však zůstává televize.

Své zkušenosti předává i dál a na pražské DAMU učí mladé režiséry a dramaturgy přístupu k divadlu na obrazovce. Kdyby múza Thálie měla svůj diplomatický sbor, pak by jejím velvyslancem ve „státě“ zvaném Česká televize nemohl být nikdo jiný než Ondřej Šrámek.