Do diváckého povědomí vstoupila Simona Lewandowska ještě jako posluchačka Pražské konzervatoře v roce 2017 rolí Emy Rytířové v televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě a o rok později jako Jana ve filmu Zlatý podraz. Od té doby se objevila v řadě seriálů, jako byly Pan profesor, Hlava Medúzy, Pět let, Zlatá labuť, Mladá krev anebo Studna. Za postavu „rosničky“ Andrey Baďurové v seriálu Dobré ráno, Brno dokonce v roce 2024 získala Českého lva za nejlepší výkon ve vedlejší roli.

V té době už měla za sebou také úspěchy na divadelních prknech. Nejprve v absolventských představeních Pražské konzervatoře v Divadle na Rejdišti (Večer tříkrálový, Slyšet hlasy), pak na DAMU v Disku (mj. adaptace Žebrácké opery, Červ v srdci člověka, Camusovi Spravedliví aj.) a později na několika pražských scénách. Ve Švandově divadle hostovala v dramatu Příliš drahý jed a v Národním divadle v čechovovské parafrázi Cherry Man. V současnosti spolupracuje s více pražskými soubory, hraje ve Studiu Dva, v Divadle Kalich, v Divadle Letí, na scéně Archa+, v Rock Café i jinde. Asi nejčastěji teď můžeme Simonu Lewandowskou vídat v Divadle Na zábradlí. S dobrým ohlasem tam byly přijaty oba její dosavadní výkony, jak v dramatizaci Gospodinovova románu Časokryt, tak v adaptaci Knausgårdovy autobiografie Můj boj. Zamilovaný muž. Tam kritika vyzdvihla soustředěnost jejího výkonu a zároveň ocenila, že přitom zůstává „s ohledem na rovinu vyprávění… stále mírně v odstupu od svěřených postav“. Lze říci, že tyto rysy jsou pro její herectví obecně příznačné.