PROFIL UMĚLCE

Věra Vlková

V roce 1961 přijala jako osmnáctiletá studentka konzervatoře nabídku z karlínského divadla na hostování v pěvecky náročné roli černošské dívky Sugarlee v českém muzikálu Slavnost v Harlemu. Po jejím úspěšném zvládnutí nastoupila v Karlíně do angažmá a tomuto divadlu věnovala téměř celý svůj profesionální život. Již od počátku své kariéry nalezla uplatnění jak v operetách, tak prvních muzikálech, a zařadila se mezi herecké průkopníky tohoto žánru u nás. V roce 1964 se stala vůbec první českou Lízou Doolittleovou v legendárním muzikálu My Fair Lady, v níž dokázala s přirozeným půvabem a živelností sobě vlastní lehce propojit komediální i dramatický herecký projev se zpěvem a tancem. Svým všestranně působivým, svěžím a energickým výkonem tehdy učarovala divákům, kritikům i médiím a stala se jednou z prvních československých muzikálových hvězd. Svoji všestrannost následně potvrdila i v dalších rolích – jako Káča v Divotvorném hrnci, Minnie v Hello, Dolly!, Princezna v původním českém muzikálu Gentlemani, jako Magnolie v Lodi komediantů, Baronka z Kratihájů ve světové premiéře slavných Zvonokos, cikánka Izergyl v prvním uvedení muzikálu Cikáni jdou do nebe či jako Sladká Sue v Sugar – Někdo to rád horké. Z operetního repertoáru nelze nezmínit její titulní roli v Rose Mary, svatouškovskou Denisu v Mam‘zelle Nitouche či Lízu v Hraběnce Marice. Ocenění si získala i její citlivá Liduška v Tylově a Trojanově Paní Marjánce, matce pluku nebo komediální postavy v hrách Voskovce a Wericha Slaměný klobouk, Kat a blázen či Golem. Právě komediální role se postupem času staly její doménou, mohla v nich totiž uplatnit svou energii, temperament, ženskou něžnost i rafinovanost a svůj velký a přirozený smysl pro humor. Od let šedesátých až do začátku let devadesátých patřila mezi nejvýraznější tváře Hudebního divadla v Karlíně i jeho pobočné scény v Nuslích. V roce 1990 však po sporech většiny souboru s novým ředitelem své dlouholeté angažmá opustila a v dalších letech se sama či společně se svým manželem, slavným představitelem Limonádového Joea Karlem Fialou, věnovala koncertním a zájezdovým vystoupením po celé republice.

Vaší doménou byl jak muzikál, tak opereta. Čemu jste dávala přednost?

Do divadla jsem nastoupila už v roce 1961 jako vyškolená klasická operní sopranistka. Operety mám moc ráda, ale tíhla jsem spíš k muzikálu. Dodnes si pamatuji svou úvodní písničku z první muzikálové role, malé černošky Sugarlee. Naše tehdejší muzikálová produkce se samozřejmě lišila od té dnešní, ale byla to krásná představení – moje milovaná My Fair Lady, pak Divotvorný hrnec, kde jsem měla tu čest hrát na scéně spolu s Janem Werichem, Slaměný klobouk a další.

Jak vzpomínáte například na Zvonokosy?

To byla krásná práce! Měli jsme úžasnou pěveckou partu, skvěle tam hrála a zpívala třeba Laďka Kozderková, Hanka Talpová, Láďa Županič. Hrála jsem Baronku z Kratihájů. Ale víte, že jsem u toho trochu trpěla? Jsem hodně neposedná, pořád sebou musím šít a tohle byla role usedlé baronky na kolečkovém křesle, takže jsem měla nakázáno moc sebou neházet. Ale bylo to nádherné a užili jsme si to!

Získaná ocenění:
2018, Celoživotní mistrovství: Muzikál
Cookies