Viktor Kuzník studoval činoherní herectví na DAMU. Po absolutoriu přijal angažmá v činoherním souboru Národního divadla Brno, kde byl brzy obsazen do role Konstantina Trepleva v Rackovi. V tradičně pojaté inscenaci se Kuzník představil jako výrazná osobnost, která dokáže zaujmout nejen energickým projevem, ale také schopností vhodně sladit civilní hraní s expresí. Jeho Treplev je studií citlivé bytosti, v níž se mísí nízké sebevědomí, idealismus a snivost s touhou po úspěchu a naplnění. Bytosti, které se podaří intelektuálně i společensky dozrát, aby záhy pochopila, že v tomto světě nemůže žít dál.

V inscenaci Smutek sluší Elektře v roli válečného veterána Orina, sužovaného hrůznými traumaty, působivě vykreslil rozklad lidské osobnosti. Orin je na první pohled zakřiknutý, otupělý mladý muž, který se v mžiku promění v cynickou agresivní osobnost, aby se překvapivě navrátil do depresivní psychické polohy. V jemných detailech dokáže Kuzník brilantně propojit noční můry z bojiště s citovým poraněním, způsobeným rodinnými poměry.

Jeho citlivost se pohybuje přes úzkost, pomstychtivost až po zoufalost a nefalšované utrpení. Kuzníkův svěží herecký projev zaujímá velkou škálu výrazových prostředků – od práce s hlasem až po výjimečné pohybové schopnosti, které v plné šíři předvedl v rolích Mladého muže, Dědečka, Asiata, Servírky a Kobylky v náročném Schimmelpfennigově textu Zlatý drak.

Mimo to je žánrovým „chameleónem“, jenž nápaditě a precizně zahraje postavu v komedii i dramatu – stylizovanou, zpívanou, civilní či bezeslovnou.

Foto: Jana Pertáková