Režisér a scénárista Viktor Polesný je žijícím televizním klasikem. Nejen pro délku svého působení, kvalitu tvorby, ale i pro žánrovou šíři, od dokumentární tvorby přes hrané televizní i kinematografické filmy až k zábavným pořadům.

Významně se podílel už v polovině 80. let minulého století na záznamu Daňkovy Vévodkyně valdštejnských vojsk v režii Miroslava Macháčka. Tehdy se rozhodl jít cestou interpretace divadelního tvaru při zachování významové struktury inscenace a filmově ji uchopil. Vznikl dodnes působivý dokument o divadelním díle i o době, v níž se odehrává. Spolupráce s Macháčkem pokračovala při záznamu jeho Hamleta, O’Neillovy tragédie Smutek sluší Elektře nebo při zachycení Macháčkovy titulní role Casanovy ve hře C. Gassauera a v divadelní režii Jany Kališové. Vrcholem Polesného snahy o kinematografické uchopení divadelního díla je dvoudílný Goethův Faust v režii Zdeňka Potužila v Divadle na okraji a natočený v reálech.

Divadlo ve své prchavosti a lidé kolem něho je fenomén, který Polesného přitahuje, a tak neustále hledá cesty jak je zachytit. Jeho dokumenty působí velmi komorně. Umí vytvořit intimní atmosféru a zprostředkovat způsoby myšlení a tvorby, a to jak u osobností, jako byli Miroslav Macháček, Evald Schorm či Jan Klusák, tak u divadelních kolektivů a hnutí. Důraz na obsah, podstatu a mnohovrstevnatost tématu je ale typický pro Polesného dokumentaristickou tvorbu jako celek, tedy nejen pro tu divadelní.