Ačkoli rodem Ostravák, trávil Viktor Zavadil svá středoškolská léta v Olomouci. Už během nich účinkoval ve zdejších avantgardních souborech, ve Slovanském tyjátru (kde si jako devatenáctiletý zahrál už i Vávru v Maryši) a v Divadle na cucky, se kterým nepřestal spolupracovat ani později. 

Po maturitě vystudoval herectví na brněnské JAMU. Absolvoval v roce 2016 a po krátkém hostování ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti se stal členem Městského divadla v Kladně. V průběhu čtyř sezon tu vystřídal pestrý rejstřík rolí, jako je např. Joey v McDonaghově Poručíkovi z Inishmoru, don Juan v Mnoho povyku pro nic, Vaněk v Havlově Protestu nebo Zach Giorno v Korenových Neúplných. Během svého kladenského angažmá také hostoval v brněnském Národním divadle v ústřední roli Marcela v Pitínského inscenaci Proustova Hledání ztraceného času. 

A ve stejném období natočil i svůj první celovečerní film – v Sedláčkově dramatu Jan Palach vytvořil titulní postavu a hned za ni získal jak nominaci na Českého lva, tak Cenu české filmové kritiky za nejlepší herecký výkon a za objev roku.   

V roce 2020 z Kladna odešel, hostoval v Divadle Radka Brzobohatého v jevištní adaptaci sitcomu Ajťáci a o rok později získal angažmá v pražském Činoherním klubu, jehož členem je dodnes. Představil se tu mj. jako Bill v McDonaghových Katech, Roger v Harmonových Nejbližších, Zamuchryškin v Gogolových Hráčích, Jorgen v Segalové Hedě Gablerové-naostro nebo Virgil ve Vinterbergově Komuně. 

Kromě Činoherního klubu také pohostinsky účinkoval v Divadelní společnosti Indigo a ve Vršovickém divadle Mana. Zavadilovy postavy se ve většině případů vyznačují zvláštní uzavřeností, pod kterou se však skrývá náboj silných emocí. Této osobitosti jeho herectví proto využil i film (např. ve snímcích Pláč svatého Šebestiána, Oběť nebo Úsvit) a také několik televizních seriálů (mj. Život a doba soudce A. K., Král Šumavy, Devadesátky). Viktor Zavadil v současnosti patří mezi nejvýraznější tváře naší mladé herecké generace.